Systemické konstelace
Když uvidíme svou neřešitelnou životní situaci z jiného pohledu, třeba již ani nebude třeba hledat řešení.
Konstelace jsou skupinová nebo individuální technika, která slouží podle kontextu k terapeutickému, sebepoznávacímu nebo spirituálnímu účelu. Na první pohled konstelace vypadají jako hra nebo psychodrama. Jejich největší síla je však právě v tom, že „herci“ nehrají, nemají žádné zadání jak se chovat a přesto velmi věrně odráží zobrazované téma, které díky této příležitosti může najít vnitřní soulad.
Postavením konstelace vzniká jakýsi „prostor“ (nebo „scéna“ přirovnáváme-li k divadlu), ve kterém je zakázka konstelace zosobněna (pro zakázku konstelace „nefunkční manželství“ zde stojí například představitel pro klienta, jeho ženu, jeho matku a jeho otce). V konstelaci můžeme vidět zosobněnou podobu naší „neřešitelné situace“ z úplně jiné perspektivy, nežli jsme zvyklí uvažovat. Už to samotné někdy přinese rozuzlení.
V prostoru konstelace se pod vedením terapeuta/konsteláře mohou odehrát věci, které by její aktéři potřebovali udělat, ale zatím toho nebyli schopni… například říci si s rodiči, že se mají rádi nebo že se na sebe pro něco zlobí, omluvit se, odpustit, odejít z nefungujícího stavu či prostředí, udělat dlouho odkládaný krok do života, pochopit smysl své nemoci, symptomu atd.
Vnímám konstelaci jako zviditelněnou podvědomou rovinu naší existence, trochu jako by v konstelaci spolu mohly komunikovat naše duše přímo bez některých zábran. Tím, že spolu něco odžijí, vykomunikují, uvedou do souladu, tak se změní klientův vnitřní obraz reality okolo nás a tím i jeho skutečný život k lepšímu.